Cesta autem byla bez problémů, u Frankfurtu jsem zastavil, nasoukal jsem se do spacáku a dvě hodinky jsem si schrupnul a pak jsem jel až do Calais. Na trajektu jsem byl v sedm hodin ráno. Anglie mě uvítala mlhou, větrem a teplotou lehce nad nulou:
Cestou jsem zabloudil celkem třikrát a najel jsem asi o 30 kilometrů víc než by bylo nutný, dvakrát za to mohla stará navigace, u Norimberku a před Londýnem jsou nový silnice, o který můj Blaupunkt neměl tušení a jednou jsem to zvoral já a špatně jsem uhnul z dálnice.
Cesta teda celkem 1734 kilometrů, spotřeba 6,2 litrů a průměrná rychlost 102 km/h, teplota po cestě mezi 3° (v Rozvadově) a 8°C (kolem Frankfurtu).
Soňa s holkama přiletěly v pondělí a dvouhodinová cesta letadlem byla prej "úplně strašná" :-)
Naše ubytování je naprosto úžasný, malej problém je akorát v tom, že Angličani jsou zjevně zvyklí na jiný teploty a topení tady máme nastavený tak, že teplota uvnitř těžko dokoukne k osmnáctce. Naštěstí tady máme i kamínka, kterýma to vyšponujeme někdy i na dvacet. Dětem to nevadí a my se Soňou si zvykáme.
Pár fotek z našeho okolí:
Tohle je celá farma, my bydlíme v takovým malým domečku, na obrázku úplně vlevo, s okýnkem ve štítě. Celý se to jmenuje Primrose Farm Barn a tohle je jedna věc, která se mi tady fakt líbí - každej dům má svoje jméno, žádný číslo popisný, na všech domech je černá cedulka se jménem - Meadow Cottage, Rouge Barn, The Stables.
Jsme asi 300 metrů od vesnice, tady je pár fotek z naší "ulice":
Sousední domy:
Tady teda bydlíme, náš dům se jmenuje Dairy.
Tohle je pohled zezadu (to opřený kolo je asi pro dokreslení atmosféry, má prázdný galusky):
A tady pohled zepředu:
Ten drát vlevo - to je moje připojení na internet, paní domácí věc vyřešila tak, že mi natáhla kabel po dvorku, tam jsem zvědavej, kdy ho někdo překopne nebo překousne.
Deset metrů od domu je hrací hřiště pro děti - klouzačky, houpačky a především TRAMPOLÍNA!
Tohle je centrum obce - benzínka s obchodem:
Julie byla dneska poprvé ve škole, zvládla to dobře, i když asi moc věcem nerozuměla :-)
Děti nosej uniformy, škola sestává z jedný budovy a několika buněk, ve kterých sídlej jednotlivý třídy. Děti mají ráno nástup na place jako na vojně, ve škole se nepřezouvají, nosí uniformy a všichni jsou moc milí - hned dvě holčičky se ujaly Julinky a začaly jí všechno vysvětlovat a ukazovat. Vyučování začíná rozcvičkou:
Můj celkový dojem z lidí tady - všichni jsou milí, usmívají se, zdraví se, jsou ochotni pomoci (např. na otázku, kde najdu v supermarketu vajíčka, na mě prodavač nehodil kyselej ksicht, ale nabídl mi, že mi je donese).
Už jsme zvládli i procházku u moře, ale ta skončila po 10 minutách, protože jedna větší vlnka podrazila Janice nohy, takže se hned stihla aj vykoupat.
Až si tady trochu uklidíme, vyfotím i vnitřek našeho domu.
Zatím,
V.
