Tak konečně, dneska jsme se s Julií převlíkli do plavek a vlítli jsme do vln Severního moře. Julie tam vydržela asi deset sekund, já si dal kůru 3x půl minuty. Ještě teď mám zmrzlý ruce a psát můžu jenom dvěma prsty ... podrobnosti později.
V.
sobota 25. dubna 2009
středa 22. dubna 2009
Architektura
Jsem fascinovaný místní architekturou.
Nejsem odborník, nedokážu to výstižně popsat, myslím si ale, že je to tím, že všechny vesnice a města v regionu mají několik sjednocujících prvků, které vytvářejí z rozmanitosti jednotný (a mému oku lahodící) dojem.
Vím, co mě rozčiluje v Česku - skutečnou tvář má pro mě asi jen krajina a vesnice v německém pohraničí. Česká vesnice je změtí čehosi, směsicí různého, skutečným gulášem. Tady něco pěkného, tu zajímavého, ale jako celek to naprosto nefunguje. Jdete po ulici a začíná to hned plotem - jeden má pletivo, druhý laťky, třetí prkna naležato, tamhle se pyšně vypíná podezdívka s mohutnými sloupky a kovářskou prací, někdo dá přednost živému plotu ... jo, fajn, ale jít se po takové ulici nedá, člověk má pocit, že se ocitl v cirkuse a co nevidět do něho musí zezadu narazit medvěd na bicyklu. To samé pak platí pro stavební materiály obecně, fasády, barvy, střešní krytiny a tak podobně. Česká vesnice je pro mě roztříštěný galimatyáš.
V Anglii, konkrétně tady v Norfolku, protože z ostatních částí Anglie jsme toho zase tolik neviděli, mám úplně jiný pocit. Vesnice na mě působí rozmanitě, přesto ale jednotně. Domy si nejsou podobné, úpravy okolí se dost liší, přesto je tady spousta jednotících prvků, které tomu dávají jednotný duch. Stejně jako v sudetských městech a vesnicích, kde hlavní budovy, jako nádraží, škola, úřady, nesly prvky jednoty, byly snadno identifikovatelné a plnily funkci jakéhosi pojítka. Poznají všichni sudetské nádraží? Jsem přesvědčený, že ano. České? Možná podle modré tabule s názvem stanice ...
Chtěl bych ukázat tři věci, které mě tady zaujaly, dalších příkladů bych našel desítky:
1. příklad: obezdívka kolem oken a dveří.
Takhle místní zasazují okna a dveře do kamenných zdí, tzv. flint walls. Udělají kolem obezdívku z cihel, která je na všech domech naprosto stejná, ta kombinace 3 x delší - 3 x kratší, takhle to prostě mají všechny domy v regionu. Navíc nad 90% oken je přesně takový oblouk, který vidíte na druhé fotografii.
Okna pak mohou být různě veliká, různě umístěná, rámy mohou mít různou barvu, někdo dělá okna klasicky dělená, jiný dává přednost větším tabulím, ale to, jak je okno zasazené ve zdi, je naprosto jednotné. Už vidím, co by s tím udělali Češi - jeden by to zkusil střídat po čtyřech cihlách, jiný by udělal obezdívku rovnou, jiný by zkusil třeba zelené cihly a největší koumes by tomu dal tvar pyramidy, vsaďte se!
2. příklad: brány
Kdo najde v celém kraji jednu jedinou bránu, která vypadá jinak, než na těchto třech obrázcích, má u mě láhev něčeho dobrého. Obávám se ale, že hledat něco takového by byla ztráta času. Zajímavé je, že většina dřevěných prvků kolem domů (ploty, brány, sloupky apod.) nemá žádnou povrchovou úpravu. Dřevo přirozeně zešedne a vlivem vlhka se zbarví do zelena. Myslíme si, že je to možné díky místnímu podnebí, kdy mezi létem a zimou nejsou velké teplotní rozdíly a často prší, takže dřevo v zimě neničí mráz a v létě horké slunce.
3. příklad: střešní krytina
Většina domů má na střeše pálené tašky, zbytek potom jakési eternitové šablony (šedé barvy, jsou vidět hlavně ve větších obcích a městech). Pokud je ale na střeše pálená taška, je vždycky červená a má vždycky tento tvar, opravdu vždycky. Ptal jsem se naší průvodkyně, proč to tak je. Zdálo se, že úplně nepochopila, na co se jí ptám, říkala, že neví, prostě všichni mají takovéhle tašky!
Přemýšlím nad tím, proč to tak je, z čeho ta jednota pramení. Neptal jsem se místních, tak můžu jenom hádat. Buď místní stavební úřady fungují tak, jak by měl fungovat správný stavební úřad. Místo štemplování žádostí lidem radí, jak mají stavět, jaké materiály mají v daném regionu používat, co je tradiční, typické, vhodné apod. Nebo je to prostě v lidech tak zakořeněné, že žádnou takovou radu nepotřebují, prostě jako když jsem se ptal Crissy a ona mi řekla - všichni mají přece na střechách takové tašky!
A proč vypadají české vesnice tak, jak vypadají? Taky těžko hledat odpověď. Nemyslím si ale, že za to může komunismus, tohle musí být v lidech hlouběji, ta snaha být "originální", udělat to jinak, pohrdání tradičním, touha vyniknout tím, že když to mají tři sousedi zelené, já to chci mít na červeno. Jen ať si mi někdo zkusí do toho kecat!
V.
Nejsem odborník, nedokážu to výstižně popsat, myslím si ale, že je to tím, že všechny vesnice a města v regionu mají několik sjednocujících prvků, které vytvářejí z rozmanitosti jednotný (a mému oku lahodící) dojem.
Vím, co mě rozčiluje v Česku - skutečnou tvář má pro mě asi jen krajina a vesnice v německém pohraničí. Česká vesnice je změtí čehosi, směsicí různého, skutečným gulášem. Tady něco pěkného, tu zajímavého, ale jako celek to naprosto nefunguje. Jdete po ulici a začíná to hned plotem - jeden má pletivo, druhý laťky, třetí prkna naležato, tamhle se pyšně vypíná podezdívka s mohutnými sloupky a kovářskou prací, někdo dá přednost živému plotu ... jo, fajn, ale jít se po takové ulici nedá, člověk má pocit, že se ocitl v cirkuse a co nevidět do něho musí zezadu narazit medvěd na bicyklu. To samé pak platí pro stavební materiály obecně, fasády, barvy, střešní krytiny a tak podobně. Česká vesnice je pro mě roztříštěný galimatyáš.
V Anglii, konkrétně tady v Norfolku, protože z ostatních částí Anglie jsme toho zase tolik neviděli, mám úplně jiný pocit. Vesnice na mě působí rozmanitě, přesto ale jednotně. Domy si nejsou podobné, úpravy okolí se dost liší, přesto je tady spousta jednotících prvků, které tomu dávají jednotný duch. Stejně jako v sudetských městech a vesnicích, kde hlavní budovy, jako nádraží, škola, úřady, nesly prvky jednoty, byly snadno identifikovatelné a plnily funkci jakéhosi pojítka. Poznají všichni sudetské nádraží? Jsem přesvědčený, že ano. České? Možná podle modré tabule s názvem stanice ...
Chtěl bych ukázat tři věci, které mě tady zaujaly, dalších příkladů bych našel desítky:
1. příklad: obezdívka kolem oken a dveří.
Takhle místní zasazují okna a dveře do kamenných zdí, tzv. flint walls. Udělají kolem obezdívku z cihel, která je na všech domech naprosto stejná, ta kombinace 3 x delší - 3 x kratší, takhle to prostě mají všechny domy v regionu. Navíc nad 90% oken je přesně takový oblouk, který vidíte na druhé fotografii.
Okna pak mohou být různě veliká, různě umístěná, rámy mohou mít různou barvu, někdo dělá okna klasicky dělená, jiný dává přednost větším tabulím, ale to, jak je okno zasazené ve zdi, je naprosto jednotné. Už vidím, co by s tím udělali Češi - jeden by to zkusil střídat po čtyřech cihlách, jiný by udělal obezdívku rovnou, jiný by zkusil třeba zelené cihly a největší koumes by tomu dal tvar pyramidy, vsaďte se!
2. příklad: brány
Kdo najde v celém kraji jednu jedinou bránu, která vypadá jinak, než na těchto třech obrázcích, má u mě láhev něčeho dobrého. Obávám se ale, že hledat něco takového by byla ztráta času. Zajímavé je, že většina dřevěných prvků kolem domů (ploty, brány, sloupky apod.) nemá žádnou povrchovou úpravu. Dřevo přirozeně zešedne a vlivem vlhka se zbarví do zelena. Myslíme si, že je to možné díky místnímu podnebí, kdy mezi létem a zimou nejsou velké teplotní rozdíly a často prší, takže dřevo v zimě neničí mráz a v létě horké slunce.
3. příklad: střešní krytina
Většina domů má na střeše pálené tašky, zbytek potom jakési eternitové šablony (šedé barvy, jsou vidět hlavně ve větších obcích a městech). Pokud je ale na střeše pálená taška, je vždycky červená a má vždycky tento tvar, opravdu vždycky. Ptal jsem se naší průvodkyně, proč to tak je. Zdálo se, že úplně nepochopila, na co se jí ptám, říkala, že neví, prostě všichni mají takovéhle tašky!
Přemýšlím nad tím, proč to tak je, z čeho ta jednota pramení. Neptal jsem se místních, tak můžu jenom hádat. Buď místní stavební úřady fungují tak, jak by měl fungovat správný stavební úřad. Místo štemplování žádostí lidem radí, jak mají stavět, jaké materiály mají v daném regionu používat, co je tradiční, typické, vhodné apod. Nebo je to prostě v lidech tak zakořeněné, že žádnou takovou radu nepotřebují, prostě jako když jsem se ptal Crissy a ona mi řekla - všichni mají přece na střechách takové tašky!
A proč vypadají české vesnice tak, jak vypadají? Taky těžko hledat odpověď. Nemyslím si ale, že za to může komunismus, tohle musí být v lidech hlouběji, ta snaha být "originální", udělat to jinak, pohrdání tradičním, touha vyniknout tím, že když to mají tři sousedi zelené, já to chci mít na červeno. Jen ať si mi někdo zkusí do toho kecat!
V.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)