Už to vypadalo, že náš blog úplně zamrzl..... Pokusím se ho zase trochu oživit.
Letošní pobyt je trochu specifický, nejen svou délkou (pouhých 6 týdnů), ale také stěhováním, které nám tady okořenilo hned jeho začátek. Naše bytná Melanie totiž v létě prodala svůj dům včetně přilehlé cottage, ve které jsme bývali ubytovaní. Její stěhování se téměř krylo s naším příjezdem. Vymyslela to tedy tak, že se nejdříve na týden usadíme v Suffieldu - poněkud odlehlé, klidné vesničce uprostřed polí. Kdysi jsme se tam byli podívat, takže jsme věděli do čeho jdeme a s romantikou tohoto typu jsme souhlasili. Velké prostory (5 ložnic, 4 koupelny a obrovský obyvák), klidné prostředí, fungující internet, jen trochu z ruky a s tím spojená komplikovanější logistika při rozvozu a svozu holek do/ze dvou různých škol.
Po týdnu došlo k avizované evakuaci do zbrusu nového, super-duper vybaveného apartmánu. Vedle nás jsou ještě další dva téměř identické apartmány, v jednom z nich našla dočasné útočiště i Malanie s rodinou (dokud si naproti nepostaví nový dům).
Stěhování proběhlo dramaticky - při našem příjezdu byl dům stále plný řemeslníků, kteří se snažili co nejrychleji dodělat, co bylo potřeba. Trochu jsme hleděli (mně údiv vydržel déle než Vaškovi), ale nakonec jsme se zapojili do úklidu a vybavování pokojů nábytkem. Některé věci se stále ještě dodělávají za pochodu, což mě jeden den málem přivedlo k šílenství (jeden z řemeslníků totiž celé dopoledne rozbíjel sbíječkou schody před domem). Tento týden už provádí spíše tišší práce - pokládka dlažby před domem, nátěr terasy, ..... Chvíli to vypadalo, že utečeme zpátky do klidu mezi poli, ale nakonec jsme se rozhodli pro více adrenalinu (to když Vašek honí internetové připojení po celé dědině a blízkém okolí) a tím také více zážitků :-). Zkrátka dali jsme přednost centru všeho dění!
