Poslední dobou se toho událo poměrně dost, takže popořádku:
Vesnice se minulý víkend rozzářila nekonečným řetězem ohňostrojů. Byli jsme se podívat na tom oficiálním, vesnickým, ovšem stanoviště pro diváky bylo uprostřed rozbahněnýho pole a během ohňostroje pršelo, takže jsme museli kromě obdivování třaskajících barevností i hlídat děcka, protože by se pádem změnily na bahnivý koule. Ohňostroje se tady začátkem listopadu konají tradičně k uctění památky odhalení Guye Fawkese (gaj fóks), tzn. prvního vítězství nad hrozbou terorizmu z roku 1605. Celý víkend to bouchalo a jiskřilo skoro z každý zahrádky.
Minulou sobotu, tzn. přesně týden poté, kdy si Julie zlomila ruku, se nám zranila i Johanna - na návštěvě u známých strčila ruku pod běhací pás a strhla si docela hnusně kůži z palce a ukazováčku. Jeli jsme s ní radši na pohotovost, ale tam nás naštěstí uklidnili, jenom jí to ovázali a řekli, že se to brzy spraví. Tady je její tlapička ve stavu po ošetření:
Takže tuhle sobotu budeme muset pečlivě hlídat Janiku, protože je řada na ní. Nikam nepojedeme, zůstaneme doma, vypneme všechny elektrický spotřebiče, zatáhneme závěsy a budeme jenom sedět a povídat si.
Dneska jsme byli s Julií na další kontrole s její rukou v nemocnici v Norwichi, naštěstí je podle pana doktora všechno v naprostým pořádku a sádra se bude sundávat 1. prosince, takže den před naším plánovaným odjezdem.
Holky napsaly dopisy Ježíškovi. Julie to vytvořila za sebe a za Janiku, Johanna si to ošéfovala sama. Janika se pak podepsala okousáním rožku.
Napsaly tam radši i adresu, prej aby Ježíšek věděl, kam to má doručit. Pokud by si někdo chtěl tady vzít inspiraci, kontaktujte prosím manažera naší domácnosti, ale předem upozorňuju, že "křeček živý" k nám domů nesmí, maximálně ve formě kožíšku na rukavice.
Ještě po anglicku k počasí - postupně se ochlazuje, ale pořád je to snesitelný. Je hodně znát, odkud fouká vítr, ten severní už s sebou přináší jinovatku na tvář, ale když se to otočí, teplota stoupá nad deset stupňů.
V.
