Zdá se, že Johannes svůj první samostatný pobyt "ve škole" zvládla bez psychické újmy. Na rozdíl od Julie, která první dny tvrdila, že nerozuměla vůbec ničemu, byla spokojená a říkala, že rozuměla úplně všemu! Tak nevím, jestli si z nás naše děti neutahujou. Patrně zafungovala nonverbální komunikace a taky předvídavost a dlouholeté zkušenosti personálu. Na toaletu děti chodí do hlavní budovy, takže je vždy musí někdo doprovodit. Dnes ráno jsem se snažila Jonu připravit tak, aby byla schopná o své potřebě informovat paní učitelku. Marně. Paní učitelka prý ale stejně věděla, že Johanka chce jít na záchod ještě dřív než samotná Johanka! V takových situacích je Jonina pohodářská a mírně flegmatická povaha užitečná. Proč se zbytečně nervovat, však ono to nějak dopadne!!!
Sonja
2 komentáře:
Při Vendově odjezdu vyprávěli Bymbovci příběh svých známých a jejich dvou dcer v Kanadě. Ta starší silně ambiciozní ve školce hlavně zpočátku trpěla jazykovým handicapem, mladší flegmatická během první hodiny pochopila jak se tam chodí na záchod, po dalších poznáních nebažila a celý pobyt prožila v pohodě. Pohled do kalendáře mi říká, že budete zítra pařit. Tak Soňo, všechno nej nej,pohodu a zdraví, ať tě děti poslouchají a ty Vendu :)
Moc Tě zdravím a děkuji za přání! S poslušností to u nás nikdo moc nepřehání.
Je až neuvěřitelné, jak rozdílná mohou být ptáčata z jednoho hnízda!
Užívej jara (příští týden už snad tomu bude odpovídat i počasí), S.
Okomentovat