Aniž bych věděl, co se u nás dneska dělo, zaujal mě tento odstavec z knížky "O češtině", z části pojednávající o zdvořilosti v rozhovoru. Dnešní debata v parlamentu prý byla opět ukázkou žumpy, do které se naše politická reprezentace propadla:
"Politikovi nejde o to, aby se v diskusi se svým politickým odpůrcem domluvil. Debata se odehrává před televizními diváky a cílem politika je dobře se prezentovat a nad politickým protivníkem v očích veřejnosti zvítězit. Debatéři se snaží zasadit druhému co nejtvrdší úder a dát najevo svou přesilu. Politické prostředí je specifické tím, že v něm jde o konkurenci myšlenek, programů, hesel a jejich nositelů. V jiných prostředích vládne přece jen větší duch kooperace, kdežto politické strany a jejich představitelé vlastně žijí atmosférou boje, vítězství a porážky, a proto stále ostří zbraně. A to se přirozeně promítá do řeči politiků: snaží se vyložit vlastní program jako lepší a program jiné strany jako katastrofálně špatný, prezentovat sebe sama jako silnějšího vůdce a protivníka jako břídila. Diskutující se snaží vytvořit si image toho, kdo mluví pravdu a myslí to dobře, zatímco ten druhý lže a chce podvést a zbídačit. Proto proniká do řeči politiků čím dál víc výrazů z oblasti sebechvály a osočování toho druhého a namísto principu kooperace a zdvořilosti se v politických duelech uplatňuje tolik manipulačních praktik. Politici jsou vlastně dnes objektem marketingových odborníků a imagemakerů a to z nich dělá rétorické mašiny na přesvědčování lidí."
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat